Tak a teď poslední ze 4 požadavků výzvy MMR z října 2014. Pro
rekapitulaci. Třem jsme vyhověli v prosincové technické novele:
notifikaci, osvětlení a té povrchové teplotě konstrukcí. Jedinému
požadavku jsme v prosincovému návrhu nevyhověli a to požadavku 1. BŘEZNA
MUSÍ SVÍTIT SLUNCE 1,5 HODINY NA 1/3 PLOCHY BYTU. To jsme si dovolili
považovat za nesmysl z níže uvedených důvodů. Rozhodně nepřijetí tohoto
požadavku neznamená rozpor se stavebním zákonem.
Shrnutí
-
Předchozí právní úprava stanovovala požadavky na proslunění obytných
místností, požadavek byl odlišný pro rodinné a bytové domy.
- Jedná se čistě o uživatelský parametr bytu, zákon o ochraně zdraví nedostatek oslunění neuvádí jako rizikový faktor životních podmínek.
- Požadavek není součástí Pražských stavebních předpisů, protože měl významný negativní dopad na celkovou kvalitu města, z hlediska prostorového uspořádání byl nekompatibilní s běžnou městskou zástavbou (Vinohrady, Dejvice) a negativně ovlivňoval trh s bydlením (vznik „bytů druhé kategorie“ označovaných jako ateliéry, zakonzervování stávajícího bytového fondu).
- Jedná se čistě o uživatelský parametr bytu, zákon o ochraně zdraví nedostatek oslunění neuvádí jako rizikový faktor životních podmínek.
- Požadavek není součástí Pražských stavebních předpisů, protože měl významný negativní dopad na celkovou kvalitu města, z hlediska prostorového uspořádání byl nekompatibilní s běžnou městskou zástavbou (Vinohrady, Dejvice) a negativně ovlivňoval trh s bydlením (vznik „bytů druhé kategorie“ označovaných jako ateliéry, zakonzervování stávajícího bytového fondu).
- PSP zavedly řadu jiných nástrojů, které garantují kvalitu obytného prostředí, soustředí se na důležitější faktory
- MMR v rámci připomínkování návrhu nevzneslo žádné připomínky týkající se požadavku na proslunění.
- V žádném ze zkoumaných evropských měst, které byly pro srovnání zvoleny jako referenční s ohledem na vysoký standard kvality obytného prostředí, legislativa nepředepisuje požadavky na proslunění bytů.
- MMR v rámci připomínkování návrhu nevzneslo žádné připomínky týkající se požadavku na proslunění.
- V žádném ze zkoumaných evropských měst, které byly pro srovnání zvoleny jako referenční s ohledem na vysoký standard kvality obytného prostředí, legislativa nepředepisuje požadavky na proslunění bytů.
Obecné informace
Předchozí právní úprava stanovovala požadavky na proslunění obytných místností (obdobně jako vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky 20/2012 Sb.) odkazem na „normové hodnoty“, konkrétně ČSN 73 4301 Obytné budovy.
Předchozí právní úprava stanovovala požadavky na proslunění obytných místností (obdobně jako vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky 20/2012 Sb.) odkazem na „normové hodnoty“, konkrétně ČSN 73 4301 Obytné budovy.
Požadavek byl odlišný pro
rodinné a bytové domy, kdy u rodinných domů vyžadoval splnění požadavku u
poloviny obytných místností a u bytů pro jednu třetinu obytných
místností. Splnění požadavku bylo prokazováno splněním úhlu slunečního
svitu minimálně 90 minut k 1. březnu.
V návrhu Pražských
stavebních předpisů nebyl požadavek zaveden z řady důvodů,
specifikovaných dále v textu. Během projednání se text v tomto ohledu
neměnil.
Souvislost s veřejným zdravím
Podle zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o
ochraně veřejného zdraví), se veřejným zdravím rozumí zdravotní stav
obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem
přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví je hodnocením zdravotních rizik posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Zákon o ochraně zdraví nedostatek oslunění jako rizikový faktor životních podmínek neuvádí.
Připomínky MMR v rámci projednání
Ministerstvo pro místní rozvoj podalo v rámci projednání celkem 87 připomínek. Žádná z nich se netýkala požadavku na proslunění obytných místností. Znění návrhu nařízení pro druhé kolo projednání, kterou MMR připomínkovalo, se v tomto ohledu nelišilo od schváleného znění.
MMR v rámci připomínkování návrhu žádné připomínky týkající se požadavku na oslunění bytů nevzneslo.
DŮVODY, PROČ NEJSOU POŽADAVKY NA PROSLUNĚNÍ SOUČÁSTÍ PSP
Negativní dopad na celkovou kvalitu zástavby
Sluneční záření je jedna z kvalit, které je třeba brát v úvahu při
návrhu obytné stavby. Rozhodně však není nejdůležitější - například
logická orientace bytu v rámci konkrétního prostředí místa (do ulice /
do zahrady atp.) je pro kvalitu bydlení mnohem podstatnější. Paušální
požadavek na proslunění tak často vedl ke snížení celkové kvality
bydlení. Domy byly nuceny se absurdně natáčet tak, aby ve všech bytech
splnily minimální parametry proslunění bez ohledu na kontext okolní
zástavby.
Požadavek měl zároveň významný negativní dopad na
celkovou kvalitu zástavby. Nové stavby byly umisťovány necitlivě a proti
duchu hierarchie a struktury stávající zástavby jenom proto, aby bylo
zajištěno požadované proslunění všech bytů. Byly to právě požadavky na
oslunění, které namísto urbanistických hledisek formovaly nešťastným
způsobem prostorové parametry zástavby.
Požadavek byl nekompatibilní s běžnou městskou zástavbou, kterou představují např. Vinohrady, Dejvice nebo Smíchov.
Negativní dopad na trh s bydlením
Míra prostupu slunečního záření do bytu by měla být osobní volbou, a
nikoli povinností stanovenou obecně závazným právním předpisem. Již
delší dobu existujícím trendem posledních let je kolaudace jednotek,
které požadavek nesplňují, jako nebytových prostor (ateliérů či studií) a
jejich následné užívání pro bydlení. Popularita pořizování ateliérů za
účelem bydlení a fakt, že je řada lidí ochotna projít nemalé
administrativní překážky (vyšší pořizovací cena, ve „studiu“ nelze mít
přihlášené trvalé bydliště), jen potvrzuje, že proslunění bytu je v
kontextu ostatních charakteristik prostředí hodnota relativně
marginální. Úspěšnost prodeje ateliérů jasně dokazuje že existují pro
uživatele mnohem důležitější hlediska, než je právě proslunění, jako je
blízkost služeb, kontakt se zahradou, výhledy, nebo paradoxně právě
severní orientace, která zaručuje, že se byty v létě nepřehřívají.
Požadavek tak formálně vytvářel „bydlení různých kategorií“ ve vztahu k navazující legislativě (daně, registr obyvatel..).
Negativní dopady na stávající bytový fond
V běžné městské zástavbě je významný podíl bytových jednotek, které
nesplňují požadavky na proslunění. Požadavek tak bránil jakékoli změně
struktury bytového fondu, kdy podle předchozí právní úpravy
„neprosluněné byty“ nemohly být významněji přestavovány nebo v případě
dřívější změny využití např. na kancelářské prostory navraceny zpět do
bytového fondu. Požadavek tak podporoval snižování rezidenční funkce
centrální části města a zamezoval úpravě skladby bytového fondu s
ohledem na zmenšující se velikost domácnosti a stárnutí populace
(zejména rozdělování větších bytů).
Formálnost požadavku uplatněného v předchozí právní úpravě
Požadavek stanovený v předchozí právní úpravě nezaručoval z
uživatelského hlediska významné množství slunečního svitu. Požadavky na
proslunění bytu se dle příslušné ČSN prokazují k 1.3. a pokud je podle
stanovených podmínek k tomuto datu prokázán úhel slunečního svitu na
dobu 90 minut, považuje se byt za prosluněný. To ale s "mírou slunce" v
bytě souvisí jen nepřímo. Existuje řada příkladů, kdy vzhledem ke
konfiguraci okolních staveb získává dle normových hodnot „neosluněný
byt“ v průběhu roku více slunečního záření, než byt „osluněný“.
Garance obytné kvality prostředí v PSP pomocí jiných nástrojů
Možné negativní ovlivnění stávající zástavby novostavbami je v návrhu
nařízení regulováno jinými nástroji, než je u vyhlášky 26/1999 Sb.
(uliční čára, stavební čára, regulace výšky zástavby, přesnější
požadavky na odstupy staveb atd.). Užívání těchto nástrojů ve spojení s
plněním požadavků na denní osvětlení je dostatečnou zárukou kvalitního
městského prostředí.
Srovnání s referenční legislativou vyspělých evropských měst
Zkoumána byla města odpovídající velikostí, klimatickými poměry a
kulturním kontextem Pražskému prostředí, konkrétně následující: Vídeň,
Berlín, Mnichov, Curych, Amsterdam, Kodaň. Jedná se o města, která jsou z
hlediska kvality vystavěného prostředí a bydlení na nejlepší úrovni a
která se pravidelně umisťují na nejvyšších příčkách v žebříčku hodnocení
obytných kvalit.
V žádném ze zkoumaných evropských měst legislativa nepředepisuje požadavky na proslunění bytů.
text / Pavel Hnilička (převzato z facebook profilu)
Žádné komentáře:
Okomentovat